Changes in Some Aspects of Teachers’ Work in the Czech Republic Since 1989
DOI:
https://doi.org/10.12775/SPI.2020.3.004Słowa kluczowe
qualitative research, teachers-experts, changes, interpersonal relationships at the workplace, communication and cooperation with pupils’ parents, teacher-pupil relationshipAbstrakt
In recent decades, society has fundamentally changed; there are political changes affecting education and, consequently, demands on teachers’ work change, as well as parents’ and society’s expectations of teachers. The main aim of this qualitative research is to map the changes in the conditions of teachers’ work in the Czech Republic in the last thirty years according to the subjective perception of teachers-experts, i.e. respondents. The respondents are teachers who have been active in the profession for at least thirty years. All the respondents are women working as primary school teachers (Dáša, Lucie, Jana, Danka, Blanka, Dominika, Karolína).
In the research we deal with the following areas: interpersonal relationships at the workplace, communication and cooperation with pupils’ parents, and the teacher-pupil relationship.
The most important results of this research are as follows. The respondents are aware of and perceive the decreasing authority of the teacher today. They point out that the teacher’s authority has degraded in the eyes of pupils, parents, and society. The most widespread problem faced by teachers is the disruptive behavior of pupils, which may interfere with teaching.
Moreover, today’s teachers sometimes have to deal with parents who are completely uncritical of their children, whom they trust completely. When problems arise, these parents never see the root cause in their child but in other classmates or, most frequently, in the teacher. If a child receives a bad grade, these parents are willing to go to the teacher and try to find the error on their side rather than in their own children.
Bibliografia
Bendl S. (2002). “Feminizace školství a její pedagogické konsekvence,” Pedagogická orientace, vol. 12, no. 4, pp. 19–35.
Coch L., French J.R. Jr. (1948). “Overcoming resistance to change,” Human Relations, vol. 1, no. 4, pp. 512–532.
Čapek, R. (2013). Učitel a rodič, Praha: Grada.
Česká školní inspekce (2017). Tematická zpráva – využívání digitálních technologií v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ, https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Vyuzivani-digitalnich-technologii [access: 16.1.2020].
Dvořák D., Starý K., Urbánek, P. (2015). Škola v globální době. Proměny pěti českých základních škol´, Praha: Karolinum.
Dvořák D., Starý K., Urbánek P., Chvál M., Walterová E. (2010). Česká základní škola. Vícepřípadová studie, Praha: Karolinum.
Fasnerová M. (2009). Kurikulární změny a jejich odrazy v klimatu školy z pohledu rodičů, Rigorózní práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.
Hopkins D. (2001). School Improvement for Real, London, New York: Routledge.
Kariková S. (2015). “Učiteľky primárného stupňa vzdelávania v biodromálnom kontexte,” in B. Kasáčová, S. Kariková, B. Oelszlaeger-Kosturek (eds.), Učiteľ. Teoretické a empirické kontexty primárnej edukácie, Cieszyn: Uniwersytet Śląski w Katowicach.
Kotásek J. (2004). “Budoucnost školy a vzdělávání,” in E. Walterová (ed.), Úloha školy v rozvoji vzdělanostim, Brno: Paido, pp. 441–484.
Lašek J. (1995). “Prvé skúsenosti s meraním klímy v škole a učiteľskom zbore,” Pedagogická revue, vol. 47, no. 1–2, pp. 43–50.
Lazarová B. (2005). “Psychologické aspekty profesionálního rozvoje učitelů: rezistence vůči změně,” Pedagogika, vol. 55, no. 2, 102–118.
Lazarová B. (2009), “Vratké mosty porozumění. O učitelích dvou generací,” in Kolektiv autorů, Pedagogická komunikace v didaktických, sociálních a filozofických souvislostech, Hradec Králové: Gaudeamus, pp. 38–46.
Lazarová B. et al. (2011). Pozdní sběr. O práci zkušených učitelů, Brno: Paido.
Liška F. (1969), “K sociálně psychologické problematice učitelského sboru,” Pedagogika, vol. 19, no. 3, pp. 425–440.
Lunenburg F.C. (2010), “Forces for and resistance to organizational change,” National Forum of Educational Administration and Supervision Journal, vol. 27, no. 4, pp. 1–10.
Mareš J. (2018), “Odpor učitelů vůči změnám ve škole a školství,” Pedagogika, vol. 68, no. 2, pp. 173–200.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2019). Hlavní výstupy z mimořádněho šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ, http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/ministerstvo-zjistovalo-stav-ucitelu-v-regionalnim-skolstvi [access: 16.1.2020].
Nišponská M., Urbánek P. (2007), “Analýza klimatu učitelských sborů ZŠ: Kvalitativní sonda,” in R. Jandová (ed.), Svět výchovy a vzdělávání v reflexi pedagogického výzkumu, České Budějovice: PedF JČU, pp. 101–108.
Novotný P., Brücknerová K. (2014), “Intergenerational learning among teachers: Interaction perspective,” Studia paedagogica, vol. 19, no. 4, pp. 45–79.
Píšová M. (2004), “Klima školy z pohledu začínajícího učitele,” in S. Ježek (ed.), Psychosociální klima školy II, Brno: MSD, pp.128–151.
Poláchová-Vašťátková J., Rudnicki P., et al. (2015). Proměny české a polské pohraniční školy poskytující povinné základní vzdělání po roce 1989, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi, Praha: Portál.
Pugnerová M, Plevová I. (2010), “Pracovní spokojenost učitelů ZŠ s ohledem na vybrané factory,” in J. Šimíčková-Čížková (ed.) Psychologické aspekty v práci učitele, Ostrava: Universitas Ostraviensis.
Rabušicová M., Šeďová K. Trnková K., Čiháček V. (2004), Škola a (versus) rodina, Brno: Masarykova univerzita.
Rusch E. A., Perry E. A. (1993). Resistance to change: Fact or stereotype, https://eric.ed.gov/?id=ED360698 [access: 2.1.2020].
Řehulka E., Řehulková O. (2001). “Učitelky a učitelé,” in E. Řehulka, O. Řehulková (eds.), Učitelé a zdraví 3, Brno: PÚ AV ČR, pp. 143–152.
Seberová A. (2012). “Profesní potřeby v dimenzi pracovní spokojenosti učitelů,” in T. Göbelová, A. Seberová, Profesiografické otázky učitelství, Ostrava: Universitas Ostraviensis.
Sekera J. (1995). “Konflikty v pedagogických sborech,” Odborná výchova vol. 45, nos. 7–8, 9–10, pp. 63–64, 86–88.
Straková J., Spilková V., Simonová J., Friedleandearová H., Hanzák T. (2013). “Názory učitelů základních škol na potřebu změn ve školním vzdělávání,” Orbis scholae, vol. 7, no. 1, pp. 79–100.
Švaříček R., Šeďová K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry, Praha: Portál.
Terhart E. (2013). “Teacher resistance against school reform: reflecting an inconvenient truth,” School Leadership & Management, vol. 33, no. 5, pp. 486–500.
Urbánek P. (2006). “Klima učitelských sborů ZŠ: Empirická zjištění,” in Kolektiv autorů, Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu. Sborník příspěvků 14. konference ČAPV. Plzeň: PedF ZČU.
Urbánek P. (2012). “Učitelský sbor české základní školy,” Orbis scholae, vol. 12, no. 3, pp. 11–30.
Urbánek P., Dvořák D., Starý K. (2014). “Dynamika sociálního klimatu učitelských sborů v době reformy,” Orbis scholae, vol. 8, no. 1, pp. 65–78.
Urbánek P., Koucký M. (2014). “Fluktuace učitelských sborů ve vícečetné případové studii ZŠ,” paper presented at the 22nd ČAPV Annual Conference, Olomouc, September 2014.
Urbánek P., Picek J., Jursová J., Novotová J., Picková H., Rozkovcová A. (2017). “Výzkum učitelských sborů ZŠ: potenciál výběrových šetření, problematika výběru a vstupu do terénu,” in I. Žlábková (ed.), Sborník konference ČAPV, České Budějovice: JČU.
Vašutová J., Urbánek P. (2010). “Učitelé v současné základní škole: hledání mezi změnou a stabilitou,” Orbis scholae, vol. 4, no. 3, pp. 79–91.
Voda J. (2012). “Učitelské sbory,” paper presented at the Konference školského management, 7 June 2012.
Pobrania
Opublikowane
Jak cytować
Numer
Dział
Licencja
Autor zgłaszając swój artykuł oświadcza, że:
jest Autorem artykułu (zwanego dalej Utworem) i:
- przysługują mu wyłączne i nieograniczone prawa autorskie do Utworu,
- jest uprawniony/a do rozporządzania prawami autorskimi do Utworu.
Udziela Uniwersytetowi Ignatianum w Krakowie nieodpłatnej, niewyłącznej, nieograniczonej terytorialnie licencji do korzystania z Utworu na następujących polach eksploatacji:
- utrwalania utworu w formie papierowej, a także na nośniku cyfrowym lub magnetycznym;
- zwielokrotnienia utworu dowolną techniką, bez ograniczenia ilości wydań i liczby egzemplarzy;
- rozpowszechniania utworu i jego zwielokrotnionych egzemplarzy na jakimkolwiek nośniku, w tym wprowadzenia do obrotu, sprzedaży, użyczenia, najmu;
- wprowadzenia utworu do pamięci komputera;
- rozpowszechniania utworu w sieciach informatycznych, w tym w sieci Internet;
- publicznego wykonania, wystawienia, wyświetlenia, odtworzenia oraz nadawania i reemitowania, a także publicznego udostępniania utworu w taki sposób, aby każdy mógł mieć do niego dostęp w miejscu i czasie przez siebie wybranym;
- w zakresie praw zależnych do Utworu, obejmujących w szczególności prawo do dokonania koniecznych zmian w Utworze, wynikających z opracowania redakcyjnego i metodycznego, a także do dokonania tłumaczenia Utworu na języki obce.
Udzielenie licencji następuje z chwilą przekazania Utworu na rzecz Uniwersytetowi Ignatianum w Krakowie. Uniwersytet Ignatianum w Krakowie jest uprawniony do udzielania dalszych sublicencji do Utworu, w zakresie udzielonego prawa. Licencja jest ograniczona czasowo i zostaje udzielona na okres 15 lat, licząc od daty jej udzielenia.
Polityka prywatności
Statystyki
Liczba wyświetleń i pobrań: 623
Liczba cytowań: 0