“Sovereign Subjects”: The Princes Ruling in the Reich and the Princes of the Reich (Reichsfürsten) as Inhabitants of the Kingdom of Bohemia in Modern Times
DOI:
https://doi.org/10.12775/BPMH.2022.003Keywords
Bohemian Crown; Residential Right; Princes of the Holy Roman Empire; Legal HistoryAbstract
Until 1620, the Czech nobility opposed the purchase of land by members of the princely families of the Reich. After the defeat of the uprising of the Czech states in 1620 and the issuance of a renewed national decree (in 1627), the right to admit new inhabitants became one of the royal prerogatives. From the 17th to the 19th centuries, many dukes of the Reich came to Bohemia and purchased vast lands there. Some of them were princes ruling in the Reich, while many were representatives of the offspring of princely families. Also, selected Czech aristocrats were elevated to the rank of princes of the Reich, some of whom took over the estates which were directly subordinate to the emperor. This study is the first review of this issue, which may constitute the basis for detailed research. Translated by Agnieszka Chabros
References
Adamová Karolina: K českému inkolátu, in: Právněhistorické studie, 41. 2012, S. 179–198.
Baxa Bohumil: Inkolát (a indigenát) v zemích koruny České od roku 1749–1848. 1909.
Bílek Tomáš Václav: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. 1882–1883.
Brňovják Jiří: „Aus böheimischer königlicher Macht und Vollkommenheit“. Wandlungen der Adelstitulatur in den böhmischen Standeserhöhungen und bei der Aufnahme in die Stände in der Zeit der Herrschaft der Habsburgerdynastie, in: Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder, 1/55. 2015, S. 122–135.
Brňovják Jiří: In vim sanctionis pragmaticae. K interpretaci inkolátní pragmatiky z roku 1713 a nobilitací církevních hodnostářů v českých zemích v 18. století, in: Historica. Revue pro historii a příbuzné vědy, 7/1. 2016, S. 1–22.
Brňovják Jiří: K úřednímu procesu přijetí do zemské stavovské obce v období od vydání Obnovených zřízení zemských do poloviny 19. století a jeho písemnostem. In: Brňovják Jiří et al.: Nobilitace ve světle písemných pramenů (= Nobilitas in historia moderna, Tomus II). 2009, S. 121–140.
Brňovják Jiří: Lichtenštejnové a jejich knížecí tituly v 17. – 18. století – 1. díl, in: Genealogické a heraldické listy, 37/3. 2017, S. 13–21.
Brňovják Jiří: Primi oder ultimi inter pares? Zum Titularaufstieg des Hauses Liechtenstein im 17.–18. Jahrhundert (aus der Sicht der Länder der böhmischen Krone), in: Studia historica Brunensia, 64/1. 2017, S. 98–111.
Brňovják Jiří: Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705–1780. 2015.
Brňovják Jiří / Starý, Marek: Residential Right in the Course of Time: Changes in the Legal Institution of the Inkolat in the Bohemian Crown Lands, in: Gałędek Michał / Klimaszewska Anna (Hg.): Modernisation, National Identity and Legal Instrumentalism, 2/36. 2020, S. 9–20.
Culková Dagmar: Salbuchy, in: Genealogické a heraldické listy, 28/1. 2008, S. 25–37.
Die Constitutionen der europäischen Staaten seit den letzten 25 Jahren, 2. 1817.
Flake Otto: Türkenlouis. Gemälde einer Zeit. 1988.
Frank Karl Friedrich: Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich und die Österreichischen Erblande bis 1806 sowie kaiserlich österreichische bis 1823, 1–5. 1967–1974.
Froese Wolfgang / Walter Martin (Hg.): Der Türkenlouis. Markgraf Ludwig Wilhelm von Baden und seine Zeit. 2005.
Haupt Herbert: Ein Herr von Stand und Würde. Fürst Johann Adam I. Andreas von Liechtenstein (1657–1712), in: Jahrbuch des Historischen Vereins für das Fürstentum Liechtenstein, 111. 2012, S. 177–186.
Horák Ondřej: Liechtensteinové mezi konfiskací a vyvlastněním. Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině dvacátého století. 2010.
Hunziker Otto: Wallenstein als Landesherr inbesondere als Herzog von Meklenburg. 1875.
Janišová Jana / Janiš Dalibor: Postavení cizinců a inkolát podle moravského zemského práva v 16. a na počátku 17. století, in: „Morava jako zrcadlo Evropy". Etnické menšiny na Moravě do roku 1918. „Mähren als Spiegel Europas". Etnische Minderheiten in Mähren bis zum Jahr 1918. XXXI. Mikulovské sympozium, 13.–14. října 2010. 2010, S. 191–201.
Kaack Hans-Georg: Markgräfin Sibylla Augusta. Die große badische Fürstin der Barockzeit. 1983.
Kaack Hans-Georg: Sachsen-Lauenburg und Böhmen. Die Welfen und das Herzogtum Lauenburg. 1989.
Kalousek Josef: České státní právo. 1892.
Kalousek Vratislav: Rodinný statut dynastie Habsbursko-Lotrinské, in: Sborník věd právních a státních, 23/2. 1923, S. 117–142.
Klein Thomas: Die Erhebungen in den weltlichen Reichsfürstenstand 1550–1806, in: Blätter für deutsche Landesgeschichte, 122. 1986, S. 137–192.
Köbler Gerhard: Historisches Lexikon der deutschen Länder. Die deutschen Territorien vom Mittelalter bis zur Gegenwart. 2019.
Maťa Petr: Bohemia, Silesia and the Empire: Negotiating Princely Dignity on the Eastern Periphery, in: Evans Robert John Weston / Wilson Petr Hamish (Hg.): The Holy Roman Empire, 1495–1806. A European Perspective. 2012, S. 143–165.
Maťa Petr: Český zemský sněm v pobělohorské době (1620–1740). Relikt stavovského státu nebo nástroj absolutistické vlády?, in: Ptak Marian J. (Hg.): Sejm czeski od czasów najdawniejszych do 1913 roku. 2000, S. 49–67.
Maťa Petr: Svět české aristokracie (1500–1700). 2004.
Maťa, Petr: Wandlungen des böhmischen Adels im 17. Jahrhundert und der Aufstieg des Hauses Sachsen-Lauenburg in Böhmen, in: Röder Annemarie / Wenger Michael (Hg.): Barockes Erbe: Markgräfin Sibylla Augusta von Baden-Baden und ihre böhmische Heimat. 2010, S. 4–27.
Müller Andreas: Der Regensburger Reichstag von 1653/1654. Eine Studie zur Entwicklung des Alten Reiches nach dem Westfälischen Frieden. 1992.
Oster Uwe A.: Markgraf Ludwig Wilhelm von Baden. Der „Türkenlouis“. Feldherr im Schatten von Prinz Eugen. 2000.
Palacký František: Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, in: Dílo Františka Palackého. Svazek I. 1941, S. 321–417.
Pánek Jaroslav: Zápas o vedení české stavovské obce v polovině 16. století (Knížata z Plavna a Vilém z Rožmberka 1547–1556), in: Československý časopis historický, 31/6. 1983, S. 855–884.
Paudler Anton: Von der Reichstädter Großherzogin, in: Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursions-Klubs, 27/4. 1904, S. 370–378.
Press Volker: Entstehung des Fürstentums Liechtenstein, in: Müller Wolfgang (Hg.): Das Fürstentum Liechtenstein: Ein landeskundliches Portrait. 1981, S. 63–91.
Pufendorf Samuel: Die Verfassung des deutschen Reiches. 1994.
Renner Anna Maria: Sybilla Augusta. Markgräfin von Baden. Die Geschichte eines denkwürdigen Lebens. 1981.
Schlip Harry: Die neuen Fürsten. Zur Erhebung in den Reichsfürstenstand und zur Aufnahme in den Reichsfürstenrat im 17. und 18, Jahrhundert, in: Press Volker / Willoweit Dietmar: Liechtenstein – fürstliches Haus und staatliche Ordnung. Geschichtliche Grundlagen und moderne Perspektiven. Seiner Durchlaucht Fürst Franz Josef II. von und zu Liechtenstein zum 80. Geburtstag. 1987, S. 249–292.
Schmidt Hans: Leopold Wilhelm, in: Neue Deutsche Biographie, 14. 1985, S. 270.
Schulenburg Otto: Die Vertreibung der mecklenburgischen Herzöge Adolf Friedrich und Johann Albrecht und ihre Restitution. 1892.
Schwineköper Berent: Christian Wilhelm, in: Neue Deutsche Biographie, 3. 1957, S. 226.
Sommer Johann Gottfried: Das Königreich Böhmen, 11. 1843.
Starý Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské, 2018.
Starý Marek: Čtyři reverzy k zemi z doby jagellonské ve fondu Archiv České koruny, in: Právněhistorické studie, 44/2, 2014. S. 97–107.
Starý Marek. Knížata jako členové českého panského stavu v době předbělohorské, in: Knoll Vilém (Hg.): Acta historico-iuridica Pilsnensia 2006. 2007, S. 99–124.
Starý Marek: Státní občanství jako předmět pozornosti Všeobecného občanského zákoníku. Východiska a souvislosti, in: Dvořák Jan / Malý Karel et al.: 200 let Všeobecného občanského zákoníku. 2011. S. 210–221.
Starý Marek: Rodinný řád knížat Thurn-Taxisů jako součást československého právního řádu (?), in: Žák Krzyzanková Katarzyna / Kühn Zdeněk / Beran Karel / Maršálek Pavel / Wintr Jan / Ondřejek Pavel / Tryzna Jan (Hg.): Právo jako multidimenzionální fenomén. Pocta Aleši Gerlochovi k 65. narozeninám. 2020. S. 291–297.
Šůla Jaroslav: Boj o kladské hrabství roku 1561: dědictví či odúmrť?, in: Východočeské listy historické, 21–22. 2004, S. 377–382.
Vařeka Marek / Brichtová Dobromila / Koudela Miroslav: Jan Adam I. z Liechtensteina – ekonom, politik a mecenáš (30.11.1657–16.6.1712). 2013.
Vetter Gerlinde: Zwischen Glanz und Frömmigkeit. Der Hof der badischen Markgräfin Sibylla Augusta. 2006.
Vokurka David: Sasko-lauenburští vévodové jako příklad aristokracie v Čechách 17. století, in: Bohemiae Occidentalis Historica, 2. 2017, S. 5–29.
Winkelbauer Thomas: Das „Fürstentum Liechtenstein“ in Südmähren und Mährisch Kromau (bzw. Liechtenstein) als Residenzstadt Gundakers von Liechtenstein und seines Sohnes Ferdinand, in: Život na dvorech barokní šlechty (1600–1750). 1996, S. 309–334.
Županič Jan: Vznik Lichtenštejnského knížectví, in: Časopis Národního muzea. Řada historická, 179/3–4. 2010, S. 3–12.
Županič Jan / Fiala Michal / Stellner František: Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. 2001.
Downloads
The publisher's shop:
Published
How to Cite
Issue
Section
License
Copyright (c) 2022 Marek Starý
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NoDerivatives 4.0 International License.
The author submitting the text for publication is obliged to disclose all authors involved in the preparation of the text and (if applicable) an indication of the sources of financing of the publication, the contribution of scientific research institutions, associations and other entities ("financial disclosure").
In the case of texts prepared by two or more Authors, the Authors are obliged to send to the Editorial Staff a statement about the contribution of individual Authors to the publication (including their affiliation and an indication of the Author / Authors of the concepts, assumptions, methods, etc.). The main responsibility for the text lies with the author submitting it to the Editorial Board.
Please be advised that the editors of the Bulletin of the Polish Historical Mission are using the iThenticate anti-plagiarism program, since 2016 each article has been checked for authenticity. The editors declare that detected cases of scientific misconduct will be documented and made public by notifying relevant entities (institutions employing Authors, scientific institutions and associations, etc.).
Authors / Authors are asked to send the following documents to the Editor:
- declaration of the Author or Authors,
- statement of the Author or Authors,
- basic information about the article.
Universität Würzburg
Polnische Historische Mission
Philosophiegebäude
Am Hubland
97074 Würzburg, Germany
Stats
Number of views and downloads: 304
Number of citations: 0
