Hałdy, huty i miasta. Wybrane przykłady średniowiecznych krajobrazów górniczych w Europie Środkowo-Wschodniej
DOI:
https://doi.org/10.12775/SG.2019.05Słowa kluczowe
archeologia krajobrazu, górnictwo, średniowieczeAbstrakt
Tekst przedstawia relacje między typami złóż metali nieżelaznych (żyłowych, gniazdowych, rozsypiskowych oraz skoncentrowanych i rozproszonych) a formowaniem się krajobrazu górniczego w Europie Środkowo-Wschodniej między XII a XV stuleciem. Problematyka przedstawiona została na przykładach z rejonów igławsko-hawliczkobrodskiego, kutnohorskiego oraz olkuskiego i złotoryjskiego. Omówienia obszarów górniczych dokonano z podziałem na poszczególne elementy krajobrazu: strefy wydobycia i przerobu oraz miasta i zamki.Bibliografia
Archeologiczne i historyczne ślady hutnictwa i górnictwa na terenie Dąbrowy Górniczej i okolic, red. D. Rozmus, Kraków 2004.
Archaeometallurgy in global perspective. Methods and syntheses, ed. W.B. Roberts, P.C. Thornton, New York 2014.
ArchaeoMontan 2012. Erkunden – Erfassen – Erforschen, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2013.
ArchaeoMontan 2013. Krušná krajina – Erz(Gebirgs) landschaft – Ore landscape, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2014.
ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2014.
ArchaeoMontan 2015. Montanarchäologie im Osterzgebirge, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2015.
Argenti fossores et alii. Znaczenie gospodarcze wschodnich części Górnego Śląska i zachodnich krańców Małopolski w późnej fazie wczesnego średniowiecza (X–XII wiek), red. P. Boroń, Wrocław 2013.
Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der Montanarchäologischen Forschung in Sachsen, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2011.
Ausgrabungen in Sachsen 1, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2009.
Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w 1993 roku, red. E. Tomczak, Katowice 1997.
Banská Štiavnica. Svetové kultúrne dedičstvo, zost. V. Dvořáková, Š. Tóthová, Bratislava 1995.
Banské mestá na Slovensku, zost. a red. R. Marsina, Žiar nad Hronom 1990.
Bartels C., Der Bergbau – im Zentrum das Silber, w: Europäische Technik im Mittelalter 800 bis 1400. Tradition und Innovation. Ein Handbuch, Hrsg. U. Lindgren, Berlin 2001, s. 235–248.
Bartoš M., Středověké dobývání v Kutné Hoře – Der Mittelalterlicher Bergbau in Kuttenberg, w: Těžba a zpracování drahých kovů. Sídelní a technologické aspekty, red. K. Nováček, Praha 2004 (Mediaevalia Archaeologica, 6), s. 157–201.
Bartoš M., Vodní náhony a plavební kanály v kutnohorském rudním revíru, „Kutnohorsko-Vlstivědný Sborník”, 7, 2004, s. 18–24.
Bartoš M., Novák P., Posil A., Vaněčková J., Vaněk V., Velímský F., Žemlička J., Kutná Hora. Historický atlas měst České republiky, svazek 22, Praha 2010.
Bergbau und Kultur. Beiträge zur Geschichte des Freibverger Bergbaus und der Bergakademie, Hrsg. W. Herrmann, Berlin 1953 (Freiberger Forschungshefte. Kultur und Technik, Reihe, 2, 2).
Bílek J., K báňsko-historické problematice podzemních prostor pod jihozápadním okrajem Kutné Hory, „Zprávy Památkové Péče”, 7, 1994, s. 215–216.
Bílek J., Kutnohorské dolování. 1. Grejfské žilné pásmo, Kutná Hora 2000.
Bílek J., Kutnohorské dolování. 2. Roveňské žilné pasmo, Kutná Hora 2000.
Bílek J., Kutnohorské dolování. 3. Kuklické žilné pasmo, Kutná Hora 2000.
Bílek J., Kutnohorské dolování. 5. Staročeské žilné pasmo, Kutná Hora 2000.
Bílek J., Kutnohorské dolování. 6. Kutací a průzkumné práce v kutnohorském revíru a v jeho okolí, Kutná Hora 2000.
Bílek J., Kutnohorské dolování. 9. Historický peled k problematyce poddolování, hald a vrchlické překrady, Kutná Hora 2001.
Boroń P., Problematyka badań nad wczesnośredniowiecznym ośrodkiem górnictwa i hutnictwa srebra i ołowiu na pograniczu śląsko-małopolskim, w: Argenti fossores et alii. Znaczenie gospodarcze wschodnich części Górnego Śląska i zachodnich krańców Małopolski w późnej fazie wczesnego średniowiecza (X–XII wiek), red. P. Boroń, Wrocław 2013, s. 15–30.
Boroń P., Rozmus D., Silver and lead production centre in Southern Poland – between Bytom, Olkusz and Tarnowskie Góry in the Middle Ages. Research problems, „Acta Rerum Naturalium”, 16, 2014, s. 51–60.
Burgen im Breisgau. Aspekte von Burg und Herrschaft im überregionalen Vergleich, Hrsg. E. Beck, Ostfildern 2012.
Burghardt I., Der Edelund Buntmetallbergbau im meißnisch-sächsischen Erzgebirge (1350–1470). Verfassung – Arbeitsorganisation – Unternehmensstrukturen, Dresden 2018.
Čechura J., Sedlecký klášter a počátky kutnohorského dolování, „Středočeský Sborník Historický”, 14, 1979, s. 157–163.
Cembrzyński P., The ecology of mining. Human-environmental relations in the Medieval and Early Modern mining in Central Europe, „Kwartalnik Historii Kultury Materialnej”, 67 (1), 2019, s. 19–40.
Cembrzyński P., „Gold rush” or „considered investment”? Origins of mining towns in the medieval Central Europe, „Acta Rerum Naturalium”, 21, 2017, s. 59–72.
Cembrzyński P., Legut-Pintal M., Airborne laser scanning as a method of localisation and documentation of mining sites remains. Examples from Silesia, „Acta Rerum Naturalium”, 16, 2014, s. 187–202.
Chorowska M., Duma P., Furmanek M., Legut-Pintal M., Łuczak A., Piekalski J., Wleń/Lähn District in the Sudetes Foothills, Poland. A case study of cultural landscape evolution of an east central European settlement microregion from the tenth to the eighteenth centuries, „International Journal of Historical Archaeology”, 21 (1), 2017, s. 66–106.
Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie Środkowej, red. C. Buśko, J. Klápště, L. Leciejewicz, Wrocław–Praha 2002.
Denkmale in Sachsen, Stadt Freiberg, Beiträge, Bd. 1, Hrsg. Y. Hoffmann, U. Richter, Freiberg 2002.
Doležalová K., Středověké keramické lampy v Jihlavě a na Starých Horách u Jihlavy, „Acta Rerum Naturalium”, 12, 2012, s. 211–220.
Douffet H., Erzgebirgische Bergstädte. Historische und städtebauliche Kennzeichnung, w: Stadtbaukunst im Mittelalter, Hrsg. D. Dolgner, I. Roch, Berlin 1990, s. 182–186.
Douffet H., Gühne A., Die Entwicklung des Freiberger Stadtgrundrisses im 12. und 13. Jahrhundert, „Stadt und Bergbaumuseum Freiberg, Schriftenreihe”, 4, 1983, s. 15–40.
Dzieje Olkusza i regionu olkuskiego, t. 1, red. F. Kiryk, R. Kołodziejczyk, Warszawa–Kraków 1978.
Dzieje Złotoryi, red. R. Gładkiewicz, Złotoryja–Wrocław 1997.
Dziekoński T., Wydobywanie i metalurgia kruszców na Dolnym Śląsku od XIII do połowy XX w., Wrocław 1972.
Europäische Technik im Mittelalter 800 bis 1400. Tradition und Innovation. Ein Handbuch, Hrsg. U. Lindgren, Berlin 2001.
Eysymontt R., Kod genetyczny miasta. Średniowieczne miasta lokacyjne Dolnego Śląska na tle urbanistyki europejskiej, Wrocław 2009.
Falke D., Archäologische Fernerkundung von Obertätigigen Bergbauspuren mithilfe von Airborne Laserscanning, w: ArchaeoMontan 2012. Erkunden – Erfassen – Erforschen, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2013, s. 19–26.
Firszt S., Relikty średniowiecznego górnictwa złota w rejonie Złotoryi, woj. legnickie, „Śląskie Sprawozdania Archeologiczne”, 39, 1997, s. 473–476.
Forum Urbes Medii Aevi III. Vrcholně zděná měšťanská architektura ve střední Evropě, red. J. Doležel, Brno 2006.
Forum Urbes Medii Aevi VI. Surovinová základna a jají využití ve středověkém městě, Brno 2011.
Frolík J., Tomášek M., Kutná Hora. Přispĕve k archeologie k nejstarši topografii a komunikačnímu schèmatu města, w: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie Środkowej, red. C. Buśko, J. Klápště, L. Leciejewicz, Wrocław–Praha 2002, s. 99–107.
Geschichte der Bergstadt Freiberg, Hrsg. H.-H. Kasper, E. Wächtler, Weimar 1986.
Gorzkowski R., Lokacyjne miasto średniowieczne (XIII–XV w.), w: Dzieje Złotoryi, red. R. Gładkiewicz, Złotoryja–Wrocław 1997, s. 32–66.
Gorzkowski R., Pradzieje i wczesne średniowiecze (do końca XII w.), w: Dzieje Złotoryi, red. R. Gładkiewicz, Złotoryja–Wrocław 1997, s. 21–31.
Hejhal P., Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny, Brno 2012.
Hejhal P., Holub P., Hrubý P., Merta D., Měšťanská zděná zástavba středověké Jihlavy (k současnému stavu poznání), w: Forum Urbes Medii Aevi III. Vrcholně zděná měšťanská architektura ve střední Evropě, red. J. Doležel, Brno 2006, s. 190–229.
Hejhal P., Hrubý P., Malý K., Rous P., Vokáč M., Zimola D., Dolování drahých kovů na Českomoravské vrchovině, w: Montánna archeológia na Slovensku (25 rokov výskumu lokality Glanzenberg v Banskej Štiavnici). Medzinárodný seminár 7.9.–9.9.2005 Banska Štiavnica – Starý zámok, red. J. Labuda, Banska Štiavnica 2005, s. 49–66.
Hemker C., Hoffann Y., Ein hochmittelalterliches Bergbaurevier in Dippoldiswalde, w: Ausgrabungen in Sachsen 1, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2009, s. 104–109.
Herrmann W., Der Zeitpunkt der Entdeckung der Freiberger Silbererze, w: Bergbau und Kultur. Beiträge zur Geschichte des Freibverger Bergbaus und der Bergakademie, Hrsg. W. Herrmann, Berlin 1953 (Freiberger Forschungshefte. Kultur und Technik, Reihe, 2, 2), s. 7–22.
Hillebrecht M.-L., Energiegewinnung auf Kosten der Umwelt, „Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen”, 2, 1989, s. 80–85.
Hoffmann F., Horní a městské právo, w: Jihlava – historie, kultura, lidé, red. R. Pisková, M. Bartlová, Praha 2009, s. 88–108.
Hoffmann F., Lucemburská Jihlava, w: Jihlava – historie, kultura, lidé, red. R. Pisková, M. Bartlová, Praha 2009, s. 109–152.
Hrubý P., Jihlava – Staré Hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví, Praha–Brno 2011.
Hrubý P., Stříbrorudné hornictví ve 13. století. K modelu struktury krajiny a infrastruktury, w: ArchaeoMontan 2012. Erkunden – Erfassen – Erforschen, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2013, s. 263–273.
Hrubý P., Hejhal P., Hornické a úpravnické areály na Českomoravské vrchovině a jejich vztah k soudobým městským centrům ve 13. století, w: Forum Urbes Medii Aevi VI. Surovinová základna a jají využití ve středověkém městě, Brno 2011, 128–175.
Hrubý P., Hejhal P., Hoch A., Kočár P., Malý K., Macháňová L., Štelcl J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku, „Památky Archeologické”, 103, 2012, s. 339–418.
Hrubý P., Hejhal P., Malý K., Montanarchäologische Forschungen in Jihlava-Staré Hory (Iglau-Altenberg, Tschechien), „Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters”, 35, 2007, s. 17–60.
Hrubý P., Hejhal P., Malý K., Kočár P., Libor P., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv, Brno 2014.
Hrubý P., Jaroš Z., Kočár P., Malý K., Mihályiová J., Militký J., Zimola D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy – Das Mittelalterliche Bergbauzentrum in Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), „Památky Archeologické”, 97, 2006, s. 171–264.
Hrubý P., Malý K., Hornictví na Jihlavsku: výrobeně distribuční vztahy Jihlavy a důlní aglomerace Staré Hory ve 13. století, w: Montánna archeológia na Slovensku (25 rokov výskumu lokality Glanzenberg v Banskej Štiavnici). Medzinárodný seminár 7.9.– 9.9.2005 Banská Štiavnica – Starý zámok, red. J. Labuda, Banská Štiavnica 2005, s. 67–85.
Hrubý P., Malý K., Militký J., Hromadný nález mincí ze 13. století objevený při archeologickém výzkumu v areálu radnice v Jihlavě. Příspěvek k lokalizaci jihlavská mincovny ve 13. století, „Numismatický Sborník”, 20, 2005, s. 43–60.
Ius regale montanorum aneb Právo královské horníkuov, red. J. Bílek, Kutná Hora 2000.
Jihlava – historie, kultura, lidé, red. R. Pisková, M. Bartlová, Praha 2009.
Kajzer L., Kołodziejski S., Salm J., Leksykon zamków w Polsce, Warszawa 2001.
Kaźmierczyk J., Sprawozdanie z badań nad górnictwem złota koło Złotoryi w 1973 roku, „Śląskie Sprawozdania Archeologiczne”, 16, 1974, s. 72–79.
Kaźmierczyk J., Wyniki badań wykopaliskowych na terenie zagłębia złota koło Lwówka, „Śląskie Sprawozdania Archeologiczne, 18, 1976, s. 78–81.
Kaźmierczyk J., Grodzicki R., Górnictwo złota koło Złotoryi na Dolnym Śląsku w XI–XIV wieku w świetle badań archeologicznych i geologicznych, „Acta Universitatis Wratislaviensis”, 253 (7), 1976, s. 205–247.
Klappauf L., Zur Archäologie des Harzes, „Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen”, 4 (92), 1992.
Kočár P., Kočárová R., Libor P., Crkal J., Derner K., Lissek P., Rostlinné zbytky z vrcholně středověkých hornických lokalit Krušných Hor, w: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2014, s. 119–135.
Kodeks dyplomatyczny Małopolski, t. 1: 1178–1386, red. F. Piekosiński, Kraków 1876.
Kodeks dyplomatyczny Wielkopolski, t. 2: Zawiera numera 617–1292. Lata 1288–1349, wyd. J. Zakrzewski, F. Piekosiński, Poznań 1878.
Könighaus W., Die Gründung der Stadt Goldberg und die Besiedlung des goldberger Landes, w: Dziedzictwo kulturowe Złotoryi na tle dziejów Śląska i Europy, red. R. Żerelik, Złotoryja 2007, s. 31–40.
Kořan J., Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském, Praha 1950.
Kozák I., Kutná Hora, ulice U Jelena – výkop pro plyn, „Kutnohorsko-Vlstivědný Sborník”, 2/99, 1999, s. 31–32.
Krajobrazy. Księga pamiątkowa w 70. rocznicę urodzin Profesora Janusza Bogdanowskiego, red. S. Kołodziejski, J. Marcinek, R. Marcinek, Kraków 2000.
Krasnowolski B., Lokacyjne układy urbanistyczne na obszarze ziemi krakowskiej w XIII i XIV wieku, cz. 2: Katalog lokacyjnych układów urbanistycznych, Kraków 2004.
Krygier E., Molenda D., Saładziak A., Katalog zabytków budownictwa przemysłowego w Polsce. Powiat Olkusz – Województwo krakowskie, t. 3, z. 4, cz. 1, Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk 1971.
Kutná Hora, red. H. Štroblová, B. Altová, Praha 2000.
Labuda J., Banská Štiavnica jako príklad osídľovania banských regionov, „Archaeologia Historica”, 29, 2004, s. 261–266.
Labuda J., Glanzenberg v Banskej Štiavnici. Archeolgický výskum zaniknutej lokality, Banská Štiavnica 2016.
Labuda J., Hrady Štiavnických vrchov – ich funkcia a vzájomné interakcie, „Archaeologia Historica”, 27, 2002, s. 269–278.
Langhof P., Die mittelalterliche Berghauptstadt der Wettiner bis zum Beginnenden Übergang von Feudalismus zum Kapitalismus 1307 bis 1470, w: Geschichte der Bergstadt Freiberg, Hrsg. H.-H. Kasper, E. Wächtler, Weimar 1986, s. 58–90.
Lawrenz M., Die Freiberger Stadtbefestigung, w: Denkmale in Sachsen, Stadt Freiberg, Beiträge, Bd. 1, Hrsg. Y. Hoffmann, U. Richter, Freiberg 2002, s. 245–258.
Legut-Pintal M., Analiza krajobrazu kulturowego dystryktu wleńskiego na podstawie danych ALS, w: Wleński mikroregion osadniczy w X–XVIII wieku. Przemiany krajobrazu kulturowego, red. J. Piekalski, Wrocław 2017, s. 55–69.
Lissek P., Holešinský O., Letecké laserové skenování referenční oblasti projektu ArchaeoMontan, w: ArchaeoMontan 2013. Krušná krajina – Erz(Gebirgs) landschaft – Ore landscape, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2014, s. 7–14.
Litochleb J., Pelhřimovský rudní revír, w: Stříbrná Jihlava 1995, red. K. Malý, Jihlava 1996, s. 8–18.
Łesiuk M., Stolarczyk T., Zamek Hernyka I Brodatego w Rokitnicy (stanowisko 2, powiat złotoryjski) w świetle archiwaliów i prac archeologicznych z 2011 r., „Śląskie Sprawozdania Archeologiczne”, 54, 2012, s. 223–242.
Maciejak K., Środowisko geograficzno-przyrodnicze, w: Dzieje Złotoryi, red. R. Gładkiewicz, Złotoryja–Wrocław 1997, s. 9–20.
Majer J., Rudné hornictví v Čechách a na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004.
Malý K., Jihlava ore region – geology and mineralogy, w: Silver-mining and coinage of Jihlava (Iglau), red. T. Pospichalová, Jihlava 1999, s. 16–29.
Malý K., Vilímek L., Vokáč M., Zimola D., Doklady hornického osídlení v údolní nivě Bělokamenského potoka, „Archeologické výzkumy na Vysočině”, 1, 2007, s. 125–144.
Małowist M., Wschód a Zachód Europy w XIII–XVI wieku, wyd. 2, Warszawa 2006.
Marsina R., Banskoštiavnické mestské a banské právo, w: Banské mestá na Slovensku, zost. a red. R. Marsina, Žiar nad Hronom 1990, s. 13–35.
Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, red. J. Fridrich, J. Klápště, Praha 1994.
Měřínský Z., Hrubý P., Zimola D., Urbanismus, nejstarší zástavba a vnitřní vybavení domů, w: Jihlava – historie, kultura, lidé, red. R. Pisková, M. Bartlová, Praha 2009, s. 66–80.
Měřínský Z., Vosáhlo J., Hrubý P., Druhá polovina 13. století, w: Jihlava – historie, kultura, lidé, red. R. Pisková, M. Bartlová, Praha 2009, s. 81–87.
Měřínský Z., Vosáhlo J., Hrubý P., Zimola D., Zakládání měst a rozvoj podnikání, dolování a hornická aglomerace Staré Hory, w: Jihlava – historie, kultura, lidé, red. R. Pisková, M. Bartlová, Praha 2009, s. 49–62.
Molenda D., Dzieje Olkusza do 1795 r., w: Dzieje Olkusza i regionu olkuskiego, t. 1, red. F. Kiryk, T. Kołodziejczyk, Warszawa–Kraków 1978, s. 147–340.
Molenda D., Górnictwo kruszcowe na terenie złóż śląsko-krakowskich do poł. XVI w., Warszawa 1963.
Molenda D., Kopalnie rud ołowiu na terenie złóż śląsko-krakowskich w XVI–XVIII w., Warszawa 1972.
Montánna archeológia na Slovensku (25 rokov výskumu lokality Glanzenberg v Banskej Štiavnici). Medzinárodný seminár 7.9.–9.9.2005 Banska Štiavnica – Starý zámok, red. J. Labuda, Banska Štiavnica 2005.
Myszka M., Czternastowieczne fortyfikacje Olkusza, w: Krajobrazy. Księga pamiątkowa w 70. rocznicę urodzin Profesora Janusza Bogdanowskiego, red. T. Kołodziejski, J. Marcinek, R. Marcinek, Kraków 2000, s. 215–225.
Nováček K., Hornická sídliště – příspěvek ke studiu středověkého neagrárního osídlení, w: Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, red. J. Fridrich, J. Klápště, Praha 1994, s. 158–170.
Nováček K., Nerostné suroviny středověkých Čech jako archeologický problém: bilance a perspektivy výzkumu se zaměřením na výrobu a zpracování kovů, „Archeologické Rozhledy”, 53 (2), 2001, s. 279–309.
Nowak W.A., Środowisko geograficzne, w: Dzieje Olkusza i regionu olkuskiego, t. 1, red. F. Kiryk, R. Kołodziejczyk, Kraków 1978, s. 1–17.
Pierzak J., Badania 1979, Stary Olkusz, „Informator Archeologiczny”, 1980, s. 187–188.
Pierzak J., Rozmus D., Badania ratownicze na terenie osady hutniczej z XVI wieku w Hutkach, województwo katowickie, w: Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w 1993 roku, red. E. Tomczak, Katowice 1997, s. 188–193.
Pierzak J., Rozmus D., Roś J., Osady produkcyjne w Hutkach k. Olkusza, w: Archeologiczne i historyczne ślady hutnictwa i górnictwa na terenie Dąbrowy Górniczej i okolic, red. D. Rozmus, Kraków 2004, s. 81–92.
Regesten zur schlesischen Geschichte. Namens des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens, T. 1: Bis zum Jahre 1250, Hrsg. C. Grünhagen, Breslau 1884 (Codex Diplomaticus Silesiae, 7).
Richter U., Freiberg im Mittelalter, w: Denkmale in Sachsen, Stadt Freiberg, Beiträge, Bd. 1, Hrsg. Y. Hoffmann, U. Richter, Freiberg 2002, s. 5–45.
Richter U., Der Freiberger Bergbau in der ersten Bergbauperiode: Grabungen – Funde – Denkmale, w: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der Montanarchäologischen Forschung in Sachsen, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2011, s. 61–68.
Richter U., Schwabenicky W., Der Beginn des Freiberger Bergbaus, die Grenzbeschreibung des Klosters Altzelle und Entstehung der Stadt Freiberg, w: Burg-Straße Siedlung-Herrschaft. Festschrift für Gerhard Billig zum 80. Geburstag, Hrsg. R. Aurig, Beucha 2007, s. 311–330.
Rous P., Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k.ú. Termesivy, w: Stříbrná Jihlava 1998. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava, 19.9–20.9.1998, Jihlava 1998, s. 102–115.
Rous P., Stříbrorundé hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, „Archaeologia Technica”, 15, 2004, s. 49–58.
Rozmus D., The Błędowska and Starczynowska Deserts and other airborne sand areas in Olkusz region as an example of Medieval, Renaissance and modern ecological catastrophe, „Śląskie Sprawozdania Archeologiczne”, 57, 2015, s. 291–306.
Rozmus D., Wczesnośredniowieczne zagłębie hutnictwa srebra i ołowiu na obszarach obecnego pogranicza Śląska i Małopolski (druga połowa XI–XII/XIII wiek), Kraków 2014.
Šamalová E., Zaniklý středověký hutnický areál Plandry u Jihlavy, w: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, Jihlava–Brno 2007, s. 228–237.
Schirmer U., Der Freiberger Silberbergbau im Spätmittelalter (1353–1485), w: Der Tiroler Bergbau und die Depression der europäischen Montanwirtschaft im 14. und 15. Jahrhundert, Hrsg. R. Tasser, E. Westermann, Innsbruck 2004, s. 183–201.
Schlesiens Bergbau und Hüttenwesen. Urkunden (1136– 1528), Hrsg. K. Wutke, Breslau 1900 (Codex Diplomaticus Silesiae, 20).
Schröder F., Die montanarchäologischen Ausgrabungen in Niederpöbel (2011–2013) – Befunde und Ergebnisse, w: ArchaeoMontan 2015. Montanarchäologie im Osterzgebirge, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2015, s. 23–165.
Schwabenicky W., Hochmittelalterliche Bergstädte im sächsischen Erzgebirge und Erzgebirgsvorland, „Siedlungsforschung. Archäologie – Geschichte – Geographie”, 10, 1992, s. 195–210.
Schwabenicky W., Die mittelalterliche Bergbausiedlung Ullersberg bei Wolkenburg, Kr. Glauchau, „Der Anschnitt”, 42, 1990, s. 86–91.
Schwabenicky W., Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge unter besonderer Berücksichtigung der Ausgrabungen in der wüsten Bergstadt Bleiberg bei Frankenberg, Chemnitz 2009.
Silver-mining and coinage of Jihlava (Iglau), red. S. Pospichalová, Jihlava 1999.
Stadnik W., Badania archeologiczno-górnicze w Olkuszu w 1964 roku, „Kwartalnik Historii Kultury Materialnej”, 13 (3), 1965, s. 655–656.
Stadtbaukunst im Mittelalter, Hrsg. D. Dolgner, I. Roch, Berlin 1990.
Steuer H., Burg und Bergbau – Herrschaft durch Wirtschaft, w: Burgen im Breisgau. Aspekte von Burg und Herrschaft im überregionalen Vergleich, Hrsg. E. Beck, Ostfildern 2012, s. 297–392.
Stolarczyk T., Der Buntmetallbergbau in Niederschlesien vom 13. bis zum Anfang des 17. Jahrhunderts, w: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der Montanarchäologischen Forschung in Sachsen, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2011, s. 200–214.
Stolarczyk T., Pozostałości średniowiecznego górnictwa jako przedmiot badań archeologicznych na terenie Europy Środkowej, „Prace Naukowe Instytutu Górnictwa Politechniki Wrocławskiej. Studia i Materiały”, 117 (32), 2006, s. 267–277.
Stöllner T.R., Methods of mining archaeology (Montanarchäologie), w: Archaeometallurgy in global perspective. Methods and syntheses, ed. W.B. Roberts, P.C. Thornton, New York 2014, s. 133–159.
Stránský K., Buchal A., Winkler Z., Simtany u Havlíčkova Brodu – stopy po těžbě a hutnickém zpracování stříbrných rud, „Archeologia Technica”, 14, 2002, s. 21–26.
Stříbrná Jihlava 1995, red. K. Malý, Jihlava 1996.
Stříbrná Jihlava 1998. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava, 19.9–20.9.1998, Jihlava 1998.
Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, Jihlava–Brno 2007.
Štroblová H., Kutná Hora a Sedlecký klášter, přispěvek k historii vzájemných vztahů do roku 1421, „Památky Středních Čech”, 7 (2), 1993, s. 23–27.
Tepper T., Schloss Freudenstein, w: Denkmale in Sachsen, Stadt Freiberg, Beiträge, Bd. 1, Hrsg. Y. Hoffman, U. Richter, Freiberg 2002, s. 260–271.
Těžba a zpracování drahých kovů. Sídelní a technologické aspekty, red. K. Nováček, Praha 2004 (Mediaevalia Archaeologica, 6).
Der Tiroler Bergbau und die Depression der europäischen Montanwirtschaft im 14. und 15. Jahrhundert, Hrsg. R. Tasser, E. Westermann, Innsbruck 2004.
Tolksdorf J.F., Mittelalterlicher Bergbau und Umwelt im Erzgebirge. Eine interdisziplinäre Untersuchung, Dresden 2018.
Tolksdorf J.F., Elburg R., Hönig H., Knapp H., Geomontanarchäologie: Konzepte und Erfahrungen aus dem Bergbauareal von Niederpöbel, w: ArchaeoMontan 2015. Montanarchäologie im Osterzgebirge, red. R. Smolnik, Dresden 2015, s. 189–205.
Valentová J., Antiqua Cuthna – zaniklá středověká hornická osada na katastru Kutné Hory, „Archeologia Technica”, 8, 1993, s. 62–65.
Valentová J., Hornická osada Antiqua Cuthna – realita pohledem archeologického výzkumu, „Kutnohorsko-Vlstivědný Sborník”, 1, 1999, s. 62–65.
Velímský F., Nově evidované středověké montánní aktivity na Kutnohorsku, w: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, Jihlava–Brno 2007, s. 90–101.
Velímský F., Počátky města Kutná Hora ve světle archeologického výzkumu areálu Vlašského Dvora, w: ArchaeoMontan 2012. Erkunden – Erfassen – Erforschen, Hrsg. R. Smolnik, Dresden 2013, s. 249–256.
Velímský F., Zaniklý těžební areál U Všech Svatých na Horách Kutných, „Acta Rerum Naturalium”, 12, 2012, s. 203–210.
Velímský F., Končelová M., Archeologický výzkum zaniklého areálu u kostela sv. Václava v Pněvicích (okr. Kutná Hora), „Acta Rerum Naturalium”, 12, 2012, s. 253–256.
Vosáhlo J., A survey of the history of Jihlava-mining, w: Silver-mining and coinage of Jihlava (Iglau), red. T. Pospichalová, Jihlava 1999, s. 56–70.
Wagenbreth O., Wächtler E., Bergbau im Erzgebirge. Technische Denkmale und Geschichte, Leipzig 1990.
Wagenbreth O., Wächtler E., Der Freiberger Bergbau. Technische Denkmale und Geschichte, Leipzig 1986.
Wilsdorf H., Holz, Erz, Salz. Das Transportproblem in Montanwesen, w: Bergbau, Wald, Floesse: Untersuchungen zur Geschichte der Flößerei im Dienste des Montanwesens und zum montanen Transportproblem. Mit einer kritischen Bibliographie: Schriften zum Thema Wald und Flöße, Freiberg 1960, s. 4–183.
Wleński mikroregion osadniczy w X–XVIII wieku. Przemiany krajobrazu kulturowego, red. J. Piekalski, Wrocław 2017.
Záruba F., Vlašský Dvůr, „Castellologica Bohemica”, 11, 2008, s. 233–286.
Pobrania
Opublikowane
Jak cytować
Numer
Dział
Licencja
Licencja
Autor/współautor upoważniony przez pozostałych współautorów do ich reprezentowania (autor korespondencyjny) zgłoszonego „utworu” oświadcza, że przysługują mu autorskie prawa do utworu, które nie są ograniczone w zakresie objętym niniejszym oświadczeniem. Utwór jest dziełem oryginalnym i nie narusza praw autorskich innych osób, ani nie jest ograniczony prawami na rzecz osób trzecich. Utwór nie był wcześniej publikowany pod tym samym lub innym tytułem, nie stanowi również części innej publikacji. Utwór nie jest obecnie przedmiotem postępowania w innym wydawnictwie.
Autor/Współautor zgłasza utwór do publikacji w czasopiśmie „Studia Geohistorica” i tym samym potwierdza, że:
- Utwór został przygotowany zgodnie z zasadami edytorskimi obowiązującymi w czasopiśmie.
- Utwór zawiera informacje o źródłach finansowania badań, które stanowiły podstawę jego opracowania.
- Wyraża zgodę na przekazanie utworu do podwójnej recenzji, na podstawie której redakcja podejmie decyzję o przyjęciu lub odrzuceniu utworu do publikacji.
- Wyraża zgodę na dokonanie przez redakcję koniecznych zmian utworu wynikających z opracowania redakcyjnego.
- Zobowiązuje się do niezwłocznego dokonania korekty autorskiej utworu, po jego akceptacji przez redakcję. Niedokonanie korekty autorskiej w terminie 14 dni od daty otrzymania materiałów, traktowane będzie za zgodę na wydanie utworu w postaci przekazanej do korekty.
Autor/Współautor udziela Instytutowi Historii im. Tadeusza Manteuffla PAN i Polskiemu Towarzystwu Historycznemu nieodpłatnej, nieograniczonej terytorialnie i czasowo nieodpłatnej licencji niewyłącznej na korzystanie z utworu pod warunkiem jego przyjęcia do opublikowania w czasopiśmie „Studia Geohistorica”, na następujących polach eksploatacji:
- Utrwalanie, zwielokrotnianie i wytwarzanie egzemplarzy utworu techniką drukarską, reprograficzną, zapisu magnetycznego oraz techniką cyfrową i zapisu elektronicznego.
- Obrotu oryginałem albo egzemplarzami, na których utwór utrwalono: wprowadzanie do obrotu, sprzedaż, użyczenie lub najem oryginału albo egzemplarzy, publiczne wystawienie, wyświetlenie, a także publiczne udostępnianie utworu w taki sposób, aby każdy mógł mieć do niego dostęp w miejscu i w czasie przez siebie wybranym, również w sieci Internet.
- Włączenie utworu w skład utworu zbiorowego.
- Tłumaczenia na inne języki i rozpowszechniania tych tłumaczeń.
Autor/Współautor wyraża zgodę na udzielanie udostępnianie utworu przez Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla PAN i Polskie Towarzystwo Historyczne na licencji:
Creative Commons Uznanie autorstwa – Na tych samych warunkach 4.0 Międzynarodowe,
której pełny tekst dostępny jest na stronie internetowej: https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode
Statystyki
Liczba wyświetleń i pobrań: 581
Liczba cytowań: 0